J. Vomáčka:„Teď ož na to nesedne ani mocha“

Když už asi počtvrté pokropili zemědělci pole v okolo litovelské Nové Vsi nějakými nepochybně jedovatými insekticidy či fungicidy, konstatovala moje 87letá sousedka při pravidelném přátelském klábosení onu legendární větu o tom, že na pole už nesedne ani moucha. Tato věta sdělená „de facto“ nám všem seniorkou z naší obce, mě opět vyburcovala k přemýšlení, zda to s tím životním prostředím vůbec myslíme vážně. Vybavil jsem si najednou všechny ty apokalyptické obrazy v lesích, kam chodím strašně rád vyčistit hlavu, přívalové deště, které devastují naše domovy či extrémní sucho, které časem může končit i hladomorem. A tak jsem začal přemýšlet, co s tím, pokud možno okamžitě udělat.

Napadlo mě, že parlament také klábosí, jeden poslanec se snaží trumfnout druhého, vzájemně se ujišťují o tom, jak to myslí s životním prostředím vážně. Tu a tam bojují proti suchu, jindy zase o peníze na obnovu lesů. Ministři v tom všem jsou tvrdě kritizováni a rozcupováváni „na hadry“.Čas od času se v té vřavě něco dokonce významně nepovede.Například bych uvedl ony solární elektrárny, které pod ochranou relativně dobré myšlenky obnovitelných zdrojů a nepřímo i ochrany životního prostředí okrádají naprosto nepochopitelně nás všechny. Dokonce se na majitele velkých solárních elektráren objevilo hanlivé označení „solární baroni“. V této souvislosti jsme se dokonce stali v Evropě jedničkou v okrádání občanů a zcela pochopitelněi v počtu solárních elektráren, když to nakonec tak dobře a relativně bezpracně vynáší.

Co však můžeme udělat všichni hned a okamžitě? chovat s k přírodě a v přírodě ohleduplně, doma nastavit systém udržitelného života, neplýtvat zdroji, třídit odpad, ten biologický vracet přírodě. Můžeme všichni bojovat proti devastování přírody velkými nadnárodními monopoly, které drancují naše zdroje, např.v Litovelském Pomoraví, nebo se v našich lesích v naprosto nevhodném místě rozhodli těžit vápenec.  Nelze tak činit iracionálně, ale rozhodně tady už musí také fungovat demokraticky zvolení „zástupci lidu“. Je třeba jejich činy, a ne dnes tak až moc časté populistické řeči, bedlivě sledovat.

Jako dlouholetý vysokoškolský pedagog jsem pochopitelně postřehl, že naše Palackého univerzita je významnou univerzitou výzkumnou a hlásí se ke globálním výzvám udržitelného života, tak co nám brání v našem regionu spolu s ní i v regionálním měřítku rozběhnout další zajímavé projekty za účelem zlepšení životního prostředí či v prosazování udržitelného života.

doc. MUDr. Jaroslav Vomáčka  Ph.D., MBA

 

 

 

Blogy